úterý 10. června 2008

JCM byl náročný.

JCM - Kdo by si dokázal pomyslet co tato 3 písmenka znamenají pro lidi, kteří tento závod absolvují. Nevím proč, ale jsem závislý na překonávání sama sebe. Již mnohokrát jsem si dával otázku - proč? Můj mozek však nemá přesnou odpověď. Napadlo mne, že si to tělo žádá a tím testuje mou vůli. Jsem tvrdohlavý jako mezek, asi proto nemám problém zvládnout cokoliv co mi svalstvo našeptává. Musím však podotknout, že kdyby nebylo v mém okolí a na internetu více takových zarputilých beranů, bylo by to velmi obtížné. Jak se říká vrána k vráně sedá.

Dost bylo úvodních žvástů. Nyní k samotnému závodu JCM 2008 (42,165km).
Je ráno 7.6.2008 07:00 hodin, nabírám mého sportovního parťáka do auta a vyjíždíme směr Jirkov. Cestou si všímám, že má Lasky nezvykle tragický výraz (že by Lasky vzal doslovně reprezentaci Tragédů?) a náladu nemá zrovna Laskyjovskou. Vše mi bylo ihned vysvětleno. Jirka má totiž velký respekt z dnešního závodu i navzdory tomu, že mě naučil heslo : " kopec je můj kamarád". Nemá ke kamarádům kopcům zrovna vřelý vztah. V Jirkově dojíždíme na místo konání. Organizátoři se jako vždy vytáhli, nemusíme na nic dlouho čekat, vše je jednoduše vysvětleno a zázemí pro účastníky je perfektní. Potkáváme se zde s Kadaňáky - Rolandem a jeho drahou polovičkou, Tudym. Na startu je i IM M.Thums, kterého jsem rád poznal osobně, přijíždí Koyama s jeho manželkou ultramaratonkyní, lady Koyama, která také startuje tento pro ni krátký tréninkový výklus. Koyama jede na jiný závod nedaleko.
V 9:00hodin startují cyklisté, kterých je pořádný chumel. V 9:10 odstartováno. Prvních 5 km běžíme podél vodního přivaděče, kde ještě vidím Rolandovo v dálce se mihotající tělo. Na 7 Km odbočujeme do lesa, kde začíná první stoupáníčko. Běžíme společně s Laskym. Tudy je někde za námi, ale jak ho znám, tak určitě se jen rozklusává a šetří síly. Po
pár kopečcích na lesní cestě s kameny nás dobíhá. Zastavujeme se u první občerstvovačky, kde do sebe cpu první energetický gel a zapíjím vodou. Tudy jediný nemá nic, ne celý závod prý mu vystačí jedna Deli , je to prostě ďábel. Nyní běžíme 3 Kadaňáci do velkého stoupání, které snad nemá konce. Ohlížím se a vidím funícího pána v letech (odhadem asi něco přes 60let) v červených trenýrkách a bílém nátělníku. Krev mi tuhne v žilách, když nás předbíhá a ještě nezapomene prohodit pár slovních narážek: " makejte, to my z Brd jsme na takové kopce zvyklý". Otáčím se na spolubojovníky a gestikulací si sdělujeme naše dojmy. Stoupání na sluníčku však udělá své, děda z Brd zvolňuje a ptá se nás, kdy že to stoupání končí. Lasky mu odvětil, že stoupání je až do 21km. Z jeho úst se ozval zvuk , jako když vypouštíte papiňák a děda zůstává za námi. Pod nohami teče asfalt, takové je vedro. Tudy se s námi loučí a zrychluje. Před vrcholem dávám zbohem i Laskymu. Zvolňuji, tep mám moc vysoký, to bych nezvládl. Nyní si hlídám tep na 165. Ani už mi nějak nevadí, že mě předbíhá pár lidí, mezi nimiž se mihly i červené trenky. Z hřebene Jedlové hory je nádherný výhled krásná příroda a svěží větřík mi dává zapomenout na náročný a bolestivý výběh. Další občerstvovací stanice asi na 22 km. Teď začíná pekelné přemlouvání mozku aby to nevzdal. Cpu do sebe další gel, jsem sám a pod nohami asfaltka, občas mě míjí nějaké vozidlo. Předběhl jsem pár běžců, kteří to evidentně přepálili, nebo mají nějaké zdravotní komplikace. Odbočuji na lesní cestu, která docela povzbuzuje mou mysl, protože silnice byla dost úmorná. Na další občerstvovačce se dozvídám, že je to ještě 16km do cíle. Doháním M.Thumse . Dáváme se do řeči a běžíme spolu asi 8 km. Dozvídám se, že mu je velmi nevolno od žaludku a dnes nemá svůj den. Mluvíme skoro celou cestu a jsem rád, že jsem si poslechl jak to chodí na IM, jak se trénuje atd. Je pravda, že jsme občas přecházeli do chůze, ale já už opravdu nemohl a Mírovi bylo zle. Potkáváme svatební kolonu aut, zdravíme je a děláme divadýlko, že běžíme stále svěže :-). Oni nám to oplácejí klaksonem. Jak už to tak bývá musel jsem parťáka opustit, bylo mu stále moc zle a navíc mu jela naproti na kole jeho drahá polovička, tak jsem s čistým svědomím zrychlil. Později jsem se dozvěděl, že se cestou ještě zastavil na jedno orosený v hospůdce, které mu srovnalo žaludek a pak doběhl závod. Mimochodem byl jen kousíček za mnou. Je vidět, že je to IRON MAN. Nyní už jsem u další občerstvovačky. 7km do cíle. Předbíhá mne pár běžců, zvolňuji. Nyní začíná opravdu psychika pracovat. Už to není jen o tělu, ale o hlavě. MP3 mi čistí hlavu pěknou hudbou, snažím se povznést nad to, že mám velké bolesti svalů a puchýře na malíčkách. Snažím se zapomenout, že mám nohy na zemi. Endorfiny pracují znamenitě představuji si, že letím. Začíná bouřka, kapky mi vlhčí cestu, příjemně se dýchá. Občerstvovačka hurá už jen 2km do cíle. Nekonečné 2 km. Koukám na hodinky a zjišťuji, že se určitě zlepším a možná to stihnu do 4:30h. Přidávám. Pod mostíkem však nohy na chvilku vypovídají službu, přecházím do chůze. U přivaděče se zase rozbíhám. Konečně cíl!!!!! 4:31:00,25 h V cíli mne čeká Roland s jeho drahou polovičkou a fotí mě mobilem. Roland doběhl daleko přede mnou. Já jsem se zlepšil o 20 minut. Lasky a Tudy také přede mnou, jak jinak. Zde je výsledková listina. Po závodě jsme si s Laskym dopřáli pořádný oběd. Byl to pěkný závod!!!
Pár fotek na závěr:
Já, Tudy, Lasky, M.Thums:

V popředí Roland:
Tudy:

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Venco,
gratuluji, 20 min zlepšení, to je super. Jen neusni na vavřínech :).
A jinak už se těším na společný výběh Kadaňáků (možná i dalších "Krušnohorců") na Klínovec.
Pro mě vhodné termíny v 1. půlce prázdnin jsou následující: 5.-6.7., 19.-20.7. a 2.-3.8.

Tudy

Anonymní řekl(a)...

Gratuluju. Nemít jiný program (učení se a dotváření projektíčku ke zkoušce :-( ), jela bych taky. Snad příště.
mapo

vefis řekl(a)...

To Tudy:
Díky!! Na to, že jsem moc netrénoval to docela ušlo. Mrknu na termíny a dám vědět napíšu to sem na stránky včas, také už se těším na nezávodní kecací tempíčko po Krušnohoří.

To Mapo:
Příště to určitě vyjde. Né vždy vyjde člověku vše co by chtěl.

3COP řekl(a)...

ahoj dráčku, tak už jsi zregeneroval, já už zase skáču přes kaluže, už jezdím na kole a na bruslích, příští rok bych šel znovu

vefis řekl(a)...

To víš, že jsem se zregeneroval. Na zahradě seču trávník a je mi fajn...
Příště jdu zas.

Anonymní řekl(a)...

Nazdar draci, příští rok si to rozdáme, letos to byla bída...
m.thums
Rodinu zachraňovala manželka :-))

vefis řekl(a)...

To M.Thums:
Už se těším!!

Anonymní řekl(a)...

precist cely blog, docela dobre