Běh 17. listopadu

Sportovní klub Městské Policie Kadaň
Chomutovská 1254
43201, KADAŇ

pořádá

Běh 17. listopadu

Pro všechny, kteří chtějí strávit volný den sportem nebo se jen proběhnout, připravil SKMP Kadaň krátký závod, který se uskuteční dne 17.11.2009 v Roosveltových sadech (lesopark) v Kadani. Hlavní závod pro účastníky ve věku od 18 let se uskuteční na trati dlouhé 4,8 km, pro mladší účastníky od 13 -17 let je připravena poloviční trať, tedy 2,4 km. Bude připraven i závod pro nejmenší, který mohou absolvovat i maminky s kočárky.

Každý účastník obdrží malý dárek a pro nejmenší závodníky je připravena sladká odměna. Ti, kteří zvítězí v jednotlivých kategoriích dostanou věcné ceny a medaile.

Na závěr závodu je připravena velice hodnotná tombola, které se může účastnit každý bez ohledu na umístění v závodě, takže vyhrát může každý.

Kdy: 17. listopadu 2009
Kde: lesopark v Kadani, za Kauflandem
Čas: prezentace do 09.45 h v již 10.00 startujeme

Přijďte se proběhnout, závod je určen pro širokou veřejnost bez ohledu na dosažený čas, rádi uvidíme každého, kdo se rozhodne hýbat, nebo aspoň fandit závodníkům.

- chceš se proběhnout
- chceš si zazávodit
- nevíš jak začít běhat
- nudíš se

Tak se ukaž 17. listopadu 2009 v Kadani a zasportuj si s kadaňskou Městskou Policií.

Další informace na tel. 604 826 193

Stále tu jsem, ale...

Připadám si jako starej kozel :-)
Celosvětová krize zasáhla v jistém smyslu i mne.
V tomto roce jsem toho moc sportovního neukázal.
Občas se ukážu na nějakém tom závodě seriálu Peruna , ale můj trénink je v troskách. Nemohu se nějak dostat do té pravidelnosti a lenost mnou lomcuje. Navíc se tento rok událo hodně věcí , které převrátily můj život naruby. Tento rok prostě nebylo o čem psát, nebo nebyla chuť ani čas. Možná se ještě ukážu na pár závodech zimního běžeckého seriálu, ale nebude to žádná sláva :-(.
Člověk se musí sakra snažit, aby zůstal na úrovni sportovní závislosti. Poslední dobou se musím hodně přemlouvat. Od té zlomeniny kotníku jsem prostě lemra nad lemry. Kotník naštěstí srostl na výbornou, vůbec o něm nevím (nesmím to zakřiknout).
Musím v sobě opět najít, toho podřimujícího sportujícího Vefise. Přibírající kila (4Kg) mne k tomu nutí, endorfíny mne určitě dostanou.

Zásada 17.5.2009

Již dlouhou dobu to tu zelo prázdnotou. V mé duši prahne žízeň po běhu. Prokletý kotník mne stále nepustí a nemohu dělat co mám rád !!! BĚH !!! . Snad je to osud. V touze uhasit to prázdno jsem udělal zásadový zlom ve svém životě a počínal jsem si hrát s myšlenkou uspořádání nějakého běžeckého závodu. Kdo nepořádal závod neví, že samotný pořadatel musí být duchem pořádný vytrvalec. Vše začalo založením klubu SK Městská policie Kadaň. Najednou jsem byl obklopen lidmi, na které se mohu spolehnout a kteří mají stejné koníčky.
Dalším bodem bylo sehnat sponzory. Poté dal realizační tým hlavy dohromady a vzešel první nápad "Běh do Zásady" 4,6Km. Myšlenka na běh, který by se mohl stát tradicí se ujmula.

V den "D" jsme všichni plni očekávání. Budíček v 5 ráno, žaludek mám jako na vodě, ještě nikdy jsem nebyl ředitelem závodu. Myšlenky v hlavě mne kamenují a neustále si opakuji, jestli jsem něco nezapomněl: " Bude dost cen? Přijedou hasiči s nafukovacím stanem a motorovým člunem? Bude fungovat elektřina? Jak proběhne registrace čísel? Budeme ten nápor zvládat? Bude dost vody? Bude dobré počasí? Bude stíhat náš vrchní písmomalíř Pavel psát diplomy? Bude se lidem líbit tombola? ............... Myšlenky.... stres se hromadí. Musím se hodit do klidu, jinak mi vybouchne hlava.
V 06h vyzvedávám Laskyho a jedeme nakládat do mé Feldy vše potřebné. Auto je narvané k prasknutí. Kam dáme chladič pití? Nic naplat Lasky se uskromňuje a objímá nohama toto monstrum. Dveře sotva zavřeme. Vyrážíme směr Kadaňský stupeň. Zde již nás čeká Amsty. V mžiku máme vyloženo. Napojujeme elektřinu, ze zdejší truhlárny. Už je 7h. V 8 je prezentačka dětí ze škol. Ještě jednou přeměřujeme s Rolandem GPSkou vzdálenosti pro jednotlivé kategorie. Křídovým sprejem čmářu jednotlivé točny. Půjčuji si kolo a ještě s kolegou jedeme projet celou trasu závodu 4,6Km. V 7:45 hotovo. Vše klaplo a závod je připraven. Nyní jsme plni očekávání. Počasí je nádherné, svítí slunce, bezvětří.
Mezi tím se na místo dostavil velmi ochotný, zkušený a spolehlivý člověk Antonín Pulec, který byl hlavním rozhodčím tohoto závodu.
Na závod škol se dostavilo pouze 11 dětí, to pro nás byla studená sprcha a trpká zkušenost. Asi naše školy o sport nemají zájem. Propagace byla dostatečná, ale nic naplat. Byla naše chyba, že jsme nedali termín do všedního dne? Nebo to bylo moc brzy?
Navzdory malé účasti v závodu pro školy, jsme se nevzdávali naděje v lepší účast na hlavním závodu od 11h.
Byla to škoda, protože jsme měli pro děti nachystáno mnoho cen a medailí. Mimo jiné zde byla i projížďka na motorovém hasičském člunu s velmi ochotným velitelem kadaňských hasičů Martinem Apolenem.

Desátá hodina rozhodla. Začali se rojit závodníci. Dost se nám ulevilo, když se přihlásilo alespoň 30 závodníků. I když jsme byli připraveni i na 200 a více. I přes to jsem stále nervozní. Snažím se to zmáknout a nedat to na sobě znát. V 10:55 svolávám megafonem závodníky na start. Připravuji si startovní pistoli. Ouha zapomněl jsem vyznačit start a cíl (je totiž o 200m dále než byl start pro děti ze škol). Ve snaze rychle vyřešit trapnou situaci pádím pro křídový sprej. To už mám proti sobě 30 závodníků. Mezi tím píši na silnici. Start a cíl. Stalo se něco, co bych opravdu neočekával. Při psaní "S" jsem napsal "?" Výbuch smíchu všech účastníků mne rozhodil (trapas). Pohotově vtipkuji " to je pro ty, kteří ještě neví jestli doběhnou ". Při této větě pokračuji v čárání na zem a dívám se při tom na závodníky. Co čert nechtěl. Druhý trapas , který rozcházím ještě dnes. Jedna bota se ocitá trochu více dopředu a špičku mám najednou bílou. No alespoň jsem někomu zvedl náladu :-) Taková kulturní vložka tu chyběla.

V jedenáct startuji závod výstřelem ze startovací pistole.
Vysílačkou oznamuji na točnu do Zásady, počet startujících a že již je odstartováno.
Hlavní rozhodčí již sleduje ubíhající čas. Doprovodný cyklista jede za posledním závodníkem a ještě stihne natáčet film. Všichni doběhli, nikomu se nic nestalo. Dle všeho byli lidé spokojeni. Celý tým pracoval jak dobře namazaný stroj. Vše proběhlo tak jak má, jen tiskárna netiskla. Později byly výsledky dány na internet. Pochmurné myšlenky odplavaly. Skoro vše parádní a dle mých představ.

Děkuji ještě jednou všem, účastníkům a organizátorům závodu. Naplnilo mne to skvělou atmosférou. Video zde.
Foto zde (ještě dodám další) Foto: Kadaňské noviny

Není čas.

Jak vidno zanedbávám svůj blog. Tento rok je trochu hektický a snažím se to zvládat jak nejlépe umím. Teď se naplno věnuji rozjezdu SK Městská policie Kadaň. Začátky jsou opravdu těžké. Nejhorší je zabředávání do daňových a účetních věcí. Jakožto samouk se v tom pěkně koupu. Ale určitě to zvládnu. Den ode dne se učím stále nové věci . Jestli někdo z vás má zkušenosti ohledně vedení SK a byl by mi ochoten do začátku trochu poradit, budu vděčen.
Učený z nebe nespadl......

Pouhé mini úvahy.

Co nás dělá člověkem?
Poznáš mnohé s věkem.

Spěchání ve stresu je lidská vlastnost,
sport je spěchání bez stresu a v duši rozzáří jasnost.

Tělo se ozve, když má špatností dost,
měli bychom ho umlčet ať má radost.

Hlava a tělo jsou si vzájemně rádcem,
někdy jsou navzájem největším zrádcem.

Se sportem srdce se rozbuší.
S čistou duší, která netuší,
že dýcháme špinavé ovzduší.


Je lepší být zdravě závislý?
Pupek není tak převislý.

Závislosti se těžko zbavit,
je na každém jak volný čas trávit…..!!

Foto běhu v parku.

Byl jsem se dnes jakožto fanoušek podívat na jeden z běhů ZBP. Potřeboval jsem trochu té běžecké atmosféry. Trasa byla trochu namrzlá, ale sešlo se zde hodně běžců a běžkyň. Pár fotek naleznete zde. Já si na běh ještě bohužel počkám, ale už chodím bez berle a konečně jsem se nechal uschopnit. Tak ať vám to běhá....

Sádra sundána.

Dnes jsem konečně přišel o sádru. Zatím to vypadá nadějně minimálně 2 až 3 týdny ještě rehabko a jdu do práce. S během to však nevidím nijak růžově zatím. To si ještě minimálně 2 měsíce raději počkám. Zatím se budu věnovat plavču, posilovně a jestli to noha dovolí i kolu. Hlavní je, že mám alespoň vycházky. Už bylo na čase, musím ještě vyřídit pár věcí na úřadech a musím tam osobně.