Foto Úhoště je z mého archivu z podzimu..Po 14ti denním závodním odpočinku jsem se rozhodl pro další závod ZBP, který se konal 17.2.2008 v 10:30h.
Ráno bylo docela mrazivo -10 stupňů. Do závodu se naštěstí oteplilo na -1 stupeň.
V propozicích je uvedeno, že se bude jednat o poslední běh v přírodě 9,500Km. Okolí Úhoště je nádherné, tak jsem usoudil, že oběhnout stolovou horu Úhošť bude fajn závod.
Jaký šok však přišel, když jsem se těsně před startem dozvěděl, že byla trasa trochu pozměněna na 12 Km a běží se přes Úhošť. Na startovní pole se dostavil i 3COP, kterému také spadl úsměv, když slyšel o změnách.
Do sluchátek si pouštím tvrdší rock abych se nabudil na opravdu tvrdý, mohu říci nejtvrdší závod co jsem kdy běžel.
Startujeme do kopce a běžíme po asfaltovém chodníčku do Kadaňské Jeseně. Zde uhýbáme doprava a běžíme až nakonec vesnice, kde zabíháme na polní cestu lemovanou křovisky, která mě sem tam šlehla do tváře. Běžíme sem tam po zamrzlém bahně a mám co dělat abych si nezvrknul kotník. Běžíme stále 1 km po vrstevnici, na louce sada stoupáků někteří běžci přecházejí do chůze, já volím do kopců pomalejší, ale stálé tempo a rozvážně si v hlavě rozděluji síly, jelikož vím co mě ještě čeká...
Konečně na polích před obcí Zásada běžíme seběh, přeskakuji ohradníky pro dobytek. Ocitám se na pastvinách, které jsou posety (naštěstí zmrzlými) kravskými "minami". Místy běžím slalom a jsem rád, že jsem do toho nešlápl :-) . Cesta nenápadně mizí v křoviskách. Za křovisky již začíná krásná lesní cesta, která nás vede do údolí na polní cestu pod Úhoštěm. Zde začíná slunce vydatně hřát do tváře, jsem nucen rozepnout bundu a sundat rukavice. Zase brutální 1,5km stoupání do lesa. Jeden z běžců mě předbíhá a najednou přechází do chůze. Moje stálé tempo se mi opravdu vyplácí, na vrcholu tohoto stoupání ho předbíhám a udýchaný ho varuji, že hlavní stoupák ještě přijde. Asi mi nevěřil. Běží za mnou a celkem se mě drží. Najednou běžíme po červené turistické stezce směrem od obce Brodce přímo na vrchol Úhoště. Kopec odhadem 2km je fyzicky i psychicky deprimující a devastující. Získávám si náskok před některými běžci. Dobíhám borce Aichingera, kterého jinak nepředběhnu. Evidentně přepálil začátek a kopec mu neudělal dobře. Držím se jeho zad při obíhání vrcholu Úhoště. Seběh rozhodl, předběhl jsem ho. A tempo šíleného Vefiše si držím až do cíle. Cítil jsem se kupodivu skvěle a myslím si, že lépe jsem to už s mou fyzičkou zaběhnout nemohl. 3COP nebyl asi ve své kůži, ale den ode dne se zlepšuje. Věřím, že to příště bude lepší ;-) . Zde jsou výsledky závodu.
Druhý den večer se jdeme s 3Copem a přítelkyněmi Tikkami na hlavách vyklusat 7km po cyklostezce.
Bylo to supr..
3 komentáře:
Fucking hill, fucking hill. Byla to horší cesta, za to o hodně delší. Ano mluvím o závodu ZBP "Okolo Úhoště". Věc se má tak, že profesor Fišebara, jak někdy přátelsky říkám Vefišovi, mě nalákal na lehoučký výběh okolo stolové hory Úhošť, ale nakonec z toho byl heartbreak hill, který mě totálně porazil, ačkoli jsem se cítil před závodem celkem fajn. Když mě přebdběhla i jediná žena účastnící se závodu, tak se dostavilo absolutní selhání vůle a já jsem část kopce pouze vyšel a nikoli vyběhnul. Nepomáhalo ani Kekeho úsloví "Kopec je kamarád" Vefiš mi nakonec nadělil více jak 5 minut, ale závod to byl hezký a počasí nám také přálo. Navíc ty naběhané kilometry mi už z nohou nikdo nevezme.
Ha! Sotva jste si potikkali a už provozujete grupáč? :o)
K závodu: Takhle z odstupu si říkám, že je možná dobře, že mě kvůli bolavému koleni cesta do Kadaně nelákala.
Pro vás ovšem jen dobře. Vy při svém Erzgebirgemarathonu jako kdyby jste tenhle závod našli. :o)
To 3COP:
Kopec hlubokého žalu, jestli jsem to přeložil dobře?
Myslím, že to zase tak žalostné nebylo, vzhledem k tvé vytíženosti, operaci a změnou prostředí z rovinaté Prahy na kopcovitou Kadaň, jsi běžel dobře.
Všechno přijde jen jde o zvyk :-).
Pokud jde o mne tak si heslo "kopec je můj kámoš" říkám vždy když se potřebuji vybičovat. Pomáhá to skvěle.
Prostě jsme si ultrabrutálně zazávodili.
To Koyama:
Mezi sestrami Tikkami- dvojčaty by to bylo trestné, je to jen sourozenecký a kamarádský vztah :-).
K závodu:
Jsem rád, že jsem se účastnil, ale dnes jsem zjistil, že jsem někde na trati nechal kus podrážky z nové boty. Asi jsem moc zabral :-). Zítra je jdu reklamovat, doufám že mi to vezmou. Jedná se o mé nové botky do terénu o kterých jsem psal :-(..
Každý kopec dobrý, před našim horským během :-).
Okomentovat