Noční běh.

V sobotu jsme se šli s Laskym trochu proběhnout 7 Km volnějším tempem, cestou nás dohnal PAN běžec Ríša Pleticha, který měl zrovna rege běh (mimochodem je to účastník závodu Dolomitenmann 2007). Parádně jsme si pokecali a zaběhali.

V neděli jsem vynechal jeden ze závodů ZBP, protože jsem k tomu měl hned několik důvodů.
Noc před závodem jsem se byl tak trochu bavit (nejen sportem živ je člověk). Ráno jsem nebyl moc vyspaný a pobolívalo mě tak trochu koleno, které však odpoledne přestalo bolet. Byla zima a věděl jsem, že trasa vede po schodech, které bývají namrzlé. V neposledním případě jsem měl opravdu psychický blok z této trasy, kterou jsem absolvoval jen jednou a vůbec mě nebavila. 5x kolečko kolem Františkánu po schodech, jsem tedy vynechal. Jelikož jsem spal na zahradě a ráno (v 10:30h) nebylo nic jiného co posnídat, nepohrdl jsem masem z konzervy s chlebem (někteří se asi zhrozí :-) ). Oběd jsem tak nějak skoro vynechal, měl jsem jen banán. V 14:00h jsem pomáhal odstěhovat mého kamaráda 3COP (Laskynátora).
Schodů jsme si opravdu užili a to nemluvím o zátěži.
Po stěhování ve mně hlodala myšlenka dát noční běh. Lasky se nenechal dlouho přemlouvat. Doma na rychlo konzumuji tatranku a banán.

V 16:45h vybíháme směr cyklostezka – Klášterec n/Ohří vybaveni diodovými baterkami v ruce a blikajícími pásy na noze. Toho večera jsme měli v plánu zdolat 20 Km. Jelikož se již pomalu dokončuje i poslední část cyklostezky pod obcí Suchý Důl do Rašovic, a bahno bylo zamrzlé, rozhodli jsme se pro běh v nedokončeném korytu cyklostezky. Uprostřed cyklostezky míjíme bagr, který nás svou šířkou donutil vyběhnout jeden břeh v terénu. Místy jsou kaluže a velké kameny. Říkáme si, že po tmě cestou zpět to bude o hubu. V Rašovicích přebíháme můstek přes řeku Ohře. Ocitáme se pod chatařskou oblastí vedle čističky. Lasky najednou dostane průzkumáckou horečku a chce objevovat v šeru nové cesty, mylně si myslel, že si asi zkrátíme cestu, po chvíli bloudění, kdy jsme si zaběhali asi 3km, protože každá „nově objevená“ cesta byla slepá, se vydáváme konečně do Klášterce. Běžíme už ve tmě a blikačky na nohou upozorňují na dva blázny červeným světlem. V ruce máme baterky. Konečně osvětlená ulice, která vede až k zadní brance zámeckého parku. Zde je opět tma jak v pytli, diody splnily svůj účel a dovedly nás přes park až na konec lázeňské zóny . Začíná mrznout a na čepici a oblečení se mi tvoří jinovatka, funkční prádlo však funguje znamenitě, je mi teplo a jsem v suchu. Na 13km se obracíme zpět směr Kadaň. Trochu zrychlujeme, protože nemáme mobila a konstatujeme, že asi už naši blízcí mají o nás starost. Lahvičky s ionťákem na mém pasu již už jsou vypité. Běžíme až moc ostře. Lasky mě nutí k docela zběsilému tempu (možná se mi to zdálo). Za Rašovicemi začínám cítit, že mi dochází „šťáva“. Vbíháme do obávaného terénu nedokončené cyklostezky, musíme zpomalit, protože je zde samý kořen a kámen, sem tam namrzlá kaluž s tenkou vrstvou ledu a slušnou hloubkou (několikrát jsem se osvěžil po kotníky). Přestáváme žertovat a pořádně se díváme jde nám o život. V tom Lasky konečně zlehčuje dramatickou situaci a vykřikne: „ To je AAAADDDREENAAALIIIINNN , to bude článeček, to je HUUUSSSTTTÝ.“
Utrousíme pár vtipných vět a hned se běží lépe. Ještě, že mám parťáka na kterého se dá spolehnout. Konečně vidíme začátek upravené cyklostezky a radostně kvílíme. Myslím, že po téhle noci si obyvatelstvo Zásady bude myslet, že zde proběhli dva statní vlci s kulhavkou, slintavkou a nemocí BSE. „Konečně Františkán“ prohlásil Lasky. Na kadaňském stupni to vzdávám a schody musím vyjít. Lasky mě duševně podporuje. Motá se mi šiška. Až teď si uvědomuji, že jsem toho moc přes den nesnědl, energie dochází. Nad Františkánem už to definitivně vzdávám a říkám Laskymu, že už to domu nějak dobelhám. V dálce vidím mihotavé červené diody a jsem osamocen. V hlavě mi však zní : „jseš měkej“ . Asi po 300 metrech se znovu rozbíhám a doběhl jsem až domu. S pocitem uspokojení se omlouvám manželce, která už málem vyhlásila pátrání. Cpu do sebe hltavě hrst hrozinek a tatranku. Jdu se vysprchovat a znovu do sebe cpu pohankovojáhlovou kaši s hrozinkami a medem. Ten večer jsme uběhli 23km. Je mi fajn…..