Dnes jsem se po noční službě probudil v 11 hodin. Kamarád Sojče, mi telefonem nabízí vyjížďku na kole někam do hor. Plánuje asi 50 km. To ještě neví, že se to zvrtne do něčeho úplně jiného, že jeho i moje nohy prožijí extrémně bolestivé a výkonné dobrodružství.
Dáváme si sraz v 13 hodin a vyrážíme směr Klášterec n/Ohří -Ciboušov – Petlery- Měděnec. Potom si dáme další cíle a projíždíme Horní Halži- Kovářskou a Háje. Když vidím před sebou tyčící se vysílač Klínovce, dostanu bláznivý nápad zdolat vrchol. To se Jirkovi moc nelíbí, ale moje přesvědčovací metody jsou neodolatelné :-). Po pár kilometrech a sebezapření jsme nakonec vrchol zdolali. Když sesedám z kola na Klínovci, zrovna mi volá Jirvla a ptá se co dělám, když mu řeknu co jsme podstoupili, překvapeně kladně komentuje náš výkon.
Je tu krásný výhled, vzpomenu si na Homolkovic rodinu a křičím na Jirku : „ mámo to jsou panorámata“. Společnost nám dělá jen pár tučných koček zdejších domorodců. Po nabažení se výhledu vyrážíme krásným a svižným sjezdem směr Kadaň. Po pár výživných kopečcích a příjemných delších sjezdech se dostáváme zpět domu. Tento den jsme ujeli 73 km s převýšením 947m.
2 komentáře:
Já mám pocit, že tobě tam někde v hlavě někdo tiše šeptá Ironman, Ironman...
No to je ještě hodně vzdálená budoucnost, ale máš pravdu je to moje přání, ale hodně dlouhá cesta k němu, taková moje pohádka :-).
Ještě musím překonat devatero hor a devatero lesů atd.....
Okomentovat