úterý 25. prosince 2007

Vyřazující puchýř při 12km.

Nejdříve přeji všem návštěvníkům mého blogu příjemné prožití svátků a šťastný Nový rok 2008. Hlavně zdravíčko a ať se vám všem splní vaše plány a přání. I sny se dají realizovat, jen chce chtít...

Vánoční shon a nákupy to je více únavné než maraton.
"Vánoční běh Brodcemi" 12km byl opravdu náročný, ale byla to příjemná změna a odreagování. Na startu jsem mohl konečně v Kadani p
o delší době přivítat kolegy runbloggery manželé Koyamovi . O mých spolupracovnících z mého zaměstnání nebudu sáhodlouze psát. Trochu mě asi u všech v cíli zdrbali, ale to je jejich vizitka a ne má. Nicméně jim děkuji, že mi přišli fandit. Příští rok jsem jim nadhodil, aby se účastnili závodů se mnou, tak uvidíme :-).
Nyní k samotnému závodu s vysvětlení, proč jsem se od minulého roku o 1,5 minuty zhoršil v čase na této trase.
Startuji docela bouřlivě, do kopce jsem vystartoval jako nikdy. Začátek jsem docela hustě přepálil a to z jednoduchého důvodu, chtěl jsem soutěžit s Koyamou. To se mi docela dařilo až na konec Zásady, kde jsem se držel převážně před ním, nebo jsme chvilkami běželi vedle sebe. Před Zásadou se okolo nás mihne jako divá zvěř Tudy. Neodpustím si udýchanou poznámku: "no jooo Tudyho tempo". V Zásadě mě opět vyburcovali moji "fanoušci" dřu do kopce jak divý. Vše bylo v pořádku nohy mi šlapaly jak stroj, nebyl jsem unaven, docela mi běh vyhovoval. Držel jsem se před Koyamou až k lesní cestě do Brodců. Terénní stoupání v některých úsecích mi však začalo nějak ubírat energii, to už byl Koyama daleko přede mnou. V každém z běhů mám problémy s tvorbou puchýře na levé patě. Každý závod jsem si preventivně toto problémové místo lepil polštářkovou náplastí. Před tímto závodem jsem na to jaksi zapomněl a ještě k tomu jsem si vzal bavlněné teplé ponožky /to jsem si dal/. Ponožky se začaly na patě shrnovat a při stoupání do kopců, kdy je toto místo nejvíce třeno botou se mi začal dělat pořádný puchýř. Byl jsem tedy nucen kulhavým během zdolat zhruba polovinu tratě. Klesání bylo vysvobozující. Tento typ běhu mě docela vysiloval a nemohl jsem zapojit maximum i kdybych chtěl. Předběhlo mě několik běžců, které jinak porážím. Běh však nikdy nevzdávám a vždy alespoň doběhnu. V cíli jsem byl již totálně znavený bolestí, ale nikomu jsem o tom neříkal, aby si nikdo nemyslel, že se zase na něco vymlouvám :-). Byl jsem také dosti vysílen, protože jsem opravdu začátek přepálil. Mé nachlazení tomu také moc nepřidalo. Nicméně jsem do cíle doběhl a to je to hlavní... V cíli již mě fotí Koyama, kterému tímto moc děkuji. Jen co jsem doběhl, už mě lákají běžci /TUDY a ROLAND, kteří doběhli přede mnou/ abych s nimi již běžel domu. Já jsem chtěl ještě chvilku prohodit pár slov se vzácnou návštěvou ze Sokolova, tak jsem se vymluvil na to, že se potřebuji vydýchat. :-) /sory/.. Čekám s Koyamou na jeho drahou polovičku a prohodíme pár slov. Dovídám se, že měl Koyama na trase dvě nepříjemné nehody, ale naštěstí asi nic vážného /doufám/. Ukazuji Koamovi na cyklostezce nově vybudovaný informační sloup na kličku /dynamo/ s povídáním o Kadani. Na konci závodu jsme si všichni popřáli a já jsem se vydal směr domov. Doma zjišťuji, že sundat botu z levé nohy nebude jen tak. Obrovský puchýř nalitý krví operuji ve vaně. Ještě dnes nemohu normálně chodit, proto bude asi rozumnější když běh 26.12. vynechám. Strašně mě to mrzí, ale je to lepší než podávat mizerné výkony za každou cenu. Další závodní běh 1.1.2008, budu určitě ve formě. Tak se těšte rivalové :-).

úterý 18. prosince 2007

Běh kolem Špičáku.


Předchozí 2 běhy ZBP byly opravdu náročné. Nastal čas na delší, ale méně náročnější trať.




Dne 16.12.2007 v 10:30h sraz u 2.ZŠ .

Proč vymýšlet nový popis tratě, když už byl napsán? Začnu tedy opět popisem tratě jednoho z běžců –Macutáka (Jakub Machuta):



Takže, chystá se šestý závod ZBP a ten řadím do kategorie lehčích závodů. Většina trati je po silnici, takže opět to není na tretry - ale nebojte - na tretry už za chvíli dojde. Co se týče startu, tak si teď nejsem úplně jistý, jestli start jako byl u 1.závodu, čili na Svaťáku za policajtama, a nebo se vybíhá rovnou u 2.ZŠ. Ale mám takovej pocit, že to bude na Svaťáku - už kvůli bezpečnosti by to bylo lepší ...

Vzhledem k tomu, že předpokládám start na Svaťáku, budu také popisovat trať jakoby

se vybíhalo ze Svaťáku. Takže začátek je stejný, jako v prvním závodě a to po silnici na Strážiště, pak z toho kopečka dolů, no a pak se neuhýba doprava do kopce směrem k SHELLce,ale běží se doleva jakoby do polí a směr na Klášterec. zde se vbíhá do terénu a běží se cca 2 km v terénu, kde je vyšlapaná cestička a je velká pravděpodobnost, že místy bude nějaké to bahínko :-) Takže se připravte, jestli bude před tím pršet, že to budou perný dva kilometry. Takže seběh dolů od Strážiště, pak se vydáme doleva a pak stále rovně (je tam totiž ještě jedna odbočka za malým mostem do zahrádkářské oblasti podél potoku Bobřáku, ale tam tudy cesta nevede ;-) ). Na konci té cesty se dostáváme na silnici, po které se vydáme směrem na Klášterec. Zde nás čeká vyběhnutí cca 300 metrového kopečku, který není zase tolik zákeřný, ale může potrápit. Po kopečku nás čeká dlouhý mírný seběh. Je zde dlouhá rovinka (nakloněná, naštěstí na tu správnou stranu), po cca 700m je takové esíčko a po tom esíčku pozor ... zde se zatáčí docela prudce doleva a už nabíráme opět směr Kadaň. Zde se pokračuje po silnici a opět dlouhá rovinka, samozřejmě nakloněná na tu správnou stranu :-) a běží se kolem zahrádkářské oblasti (jeden domeček je tam fakt suprovej - to stojí se na něj podív

at a určitě cestou poznáte, který myslím - né každý má nakreslený vtip na baráku :-D ) ... no, tou cestou se pomalu dostáváme k řece a zde je velmi důležité správně odbočit.Běží se stále mírně z kopce, dokud nepřeběhnete mostík, kde vpravo je řeka a vlevo je rybník. za mostem je taková cestička, která vede do prudkého kopce a začíná běh v terénu. Jiná cesta tam není, ale dá se lehce přehlédnout, pokud nevíte, kde to přesně je, takže zde pozor - ale je velmi pravděpodobné, že při závodě uvidíte nějakého závodníka před Vámi, který Vás navede ;-) ... ještě pro znalé Kadaně - na druhé straně řeky je myslím Zásada ... A od této chvíle se závod začíná hezky dramatizovat :-) Je tu opravdu velký "prďák" do kopce - není zase tak dlouhý - cca 200m, ale za to je výživný :-D ...

No, tak to se ocitáme v lese, kde se běží po ... nečekaně .... lesních cestách ... zde je důležité nikde špatně neodbočit, takže když poběžíte do toho kopce, tak ten se pak stáčí doleva, ale my poběžíme stále rovně a stále směr Kadaň :-) ... pak už se snad zabloudit moc nedá ... Pokračuje se stále mírně do kopce a po rovince ... na konci lesa se sbíhá kopec a zde pozor na nohy - co já si pamatuju, tak vždycky přes cestu jsou popadané stromy, takže zde opra

vdu opatrně ... no, po seběhu je opět malý výběh a to už se dostáváme na polní cestu a vedle nás by se měl objevit statek po levé straně (zde je pár cest, kam by se dalo uhnout, ale je to nepřirozené někde tam zatáčet, takže pořád směr Kadaň ;-) ) ... po vyběhnutí malého kopečka se hned zase sbíhá, stále po polní cestě .. zde také pozor - cesta je docela dobrá, ale někdy bývá natáhnutý drát, nebo provaz přes cestu v úrovni 1m a je tam kvůli nahánění dobytka na pole ... počítám, že na ten závod bude odstraněn a dobytek zahnán :-D ... ale pokud by jste si chtěli tu trať probíhat někdy v týdnu, tak raději zde opatrně ;-) ... no, po seběhnutí je rovinka a směr né Kadaň, ale silnice by se měla pomalu objevovat před Vámi ... po levé straně uvidíte statek, po pravé je pole a v dáli je už vidět klášter, dole řeka, také po pravici uvidíte silnici, po které za chvíli poběžíte :-) ... No, takže až narazíte na silnici, tak se přirozeně dáte směr na Kadaň, čili doprava a budeme sebíhat cca 350m z kopce ... pro Kadaňáky .. už jsme v Kadani a je to dole u rybářů a nebo také u vodáků pod klášterem ... po seběhu nás čeká cca 400 m kopec, který je do zatáčky a je docela vysilující - na druhou stranu, který není že :-D ... no, po vyběhnutí kopečka už budeme u kláštera a zde pokračujeme chvíli po silnici, přeběhneme retardér a budeme uhýbat doleva směrem k 2.ZŠ ... zde možná stojí za připomenutí, že na

vrcholu kopce jsme od cíle cca 500m, takže se už není na co šetřit ;-) ... No a když se vrátím k té odbočce doleva za těma retardérama, tak pak už se běží jen po silnici až k základce - zde už není žádná zákeřnost, pokud na Vás nevyskočí nějaký pes zákeřně od baráků, nebo z městského parku :-D ... Tak to je asi vše, co by se dalo říci k trati ...



Popis trati je tedy už i pro vás znám. Jak to tedy probíhalo?

Na startu se nás sešlo 32 + 5 dětí. Děti měly samozřejmě kratší trať. Byl jsem si vědom, že u této trati budou mít velkou výhodu běžci, kteří mají naběhané hlavně rovinky a silnice. Jedním z těchto běžců byl i Roland Peruth . To bych nebyl já, abych si do něj nerýpl před startem :-) .

Bylo odstartováno, snažím se držet první skupinky do poslední chvíle. U Strážiště ještě vidím záda prvního běžce. Při sběhu u zahrádek mě předbíhá Roland a stále se mi vzdaluje. Nasadil zběsilé tempo, přímo pekelné. Už mi bylo jasné, že tentokrát mi dá pěkně na frak. Na polní cestičce do mírnějšího kopce už ho vidím tak 100m přede mnou. Při napojování na asfaltovou silnici na Klášterec už je daleko asi tak 200m. Začínám odfrkovat jako vysílený kůň. Nevzdávám to, do kopce trochu natahuji krok ( i když se to nemá) a snažím se běžet přes špičky
a používat hlavně lýtkové svaly. Vyplácí se mi to a předbíhám jednoho z mladších běžců, který mě však u chatové oblasti zase předběhl. U chatové oblasti vidím přede mnou 2 běžce, jeden z nich se náhle zastavuje a čeká s nakloněnou postavou u křoví až ho předběhnu. Asi si šel „odplivnout ". Snažím se ze všech sil běžet co nejdelším krokem a dohnat pár lidí, ale nikoho jsem už nepředběhl, spíše naopak. Do brutálního stoupáku v lese mě předběhne i běžec, který si před tím vyřizoval účty se svým žaludkem. Skupinka mladých se mi stále vzdaluje. Aspoň se snažím zkrátit vzdálenost. Při napojení na silnici už je vidím 150m přede mnou. V dáli se tyčí nádherný Františkánský klášter. Ohlédnu se a vidím, že 200m za mnou si to šine Michal Frlaus. Snažím se ze všech sil prodloužit vzdálenost mezi ním a mnou. Do kopce už opravdu nemohu, ale nevzdávám to.

Konečně cílová rovinka, zde jsem se snažil naplno zafinišovat. Možná to vypadalo hrozně pomalu (cválající hladová kobyla), ale já už jsem opravdu vyždímal maximum.

V cíli se dozvídám, že jsem zaběhl čas 39:13 minut. Oproti minulému roku (40:37) jsem se zase o trošičku zlepšil a vyhrál jsem sám nad sebou.
Obdivuji borce Rolanda, který měl čas 36:39 min.

Na startu chyběl můj parťák i rival Hagy, asi byl v práci. Škoda pro něho, štěstí pro mě. Toto byla trasa, kde by si mě určitě

vychutnal……

Tentokrát jsem nezískal žádné fotky. Škoda...

čtvrtek 13. prosince 2007

Horský kros - heslo „přežít“.

Dne 9.12.2007 jsem opět neodolal a účastnil jsem se horského krosu v Kadani.
Zde popis Macutáka:



















Trať je vedena na druhé straně od benzínky SHELL, čili naproti Svaťáku. Zahrádkářská kolonie.

Tuto trať klasifikuji jako velice náročnou, běží se několik kol (myslím 5), takže náhradní plíce sebou :-) Bohužel přesný popis trati zde nebude, protože tuto trať neběhám a opravdu běžíme tam jednou, dvakrát do roka. Pokusím se zde alespoň nastínit terén a profil tratě. Start je na rovince. Po stech metrech se zatáčí doprava začíná mírný kopec, který se po několika desítkách metrech mění v docela zákeřný kopec a odbočuje se doleva. Vybíhá se opravdu ošklivý kopec a je na této cestě jen pro jednoho běžce, tzn. pokud na startu zaspíte, v kopečku toho moc nedoženete a spíše ještě více ztratíte (vyplatí se si trochu na startu máknout). Délku toho kopce Vám neřeknu, ale odhaduji tak 200 m - 250 m a je opravdu výživný. Málokdo se za celý závod zde nezastaví ... Takže po kopečku přichází úzká cestička, kde si spíše odpočiňte a hlavně ... hlavně dávejte pozor na nohy, protože zde není úplně nejlepší cesta (skála, sráz na jedné straně, může být i křoví přes cestu, ... aktuální a přesný stav cesty Vám nemůžu nyní říci) ... takže zde se běží tak 200, možná 300 metrů a musíte si dávat pozor na správné odbočení. Zatáčí se doprava a běží se do lesa a po polní cestě je to v celku rovina a mírně z kopce. Zde je nejlepší úsek na přebíhání a závodění. Loni byl strom přes cestu, takže zde také trochu opatrněji, ale nemělo by to být tak hrozné. Tento úsek odhaduji tak na cca 400, 500 metrů a pak se zatáčí opět doprava a běží se z prudkého kopce dolů - cesta dobrá, ale hodně zatáček, takže zde také pozor na správné odbočení a hlavně na nohy, aby se nikomu nic nestalo z neopatrnosti. No, pak se sbíhá do cíle, kde je prudká zatáčka opět doprava a náběh na další kolečko a zde si tu rovinku oddáchněte, protože Vás čeká opět další nechutný kopeček :-) Toť asi vše k trati :-).


Příkaz zněl jasně: „start v 10:30h"

Hlavní úkol: „Co nejrychleji odběhnout 5 koleček a přežít 5.300km ".

Prvních 100m po rovince jsme běželi v houfu a nikdo se nesnažil moc předbíhat. Najednou prudká zatáčka vpravo, mírnější kopeček pak ostře doleva do ultra brutálního stoupání.


Místy schodovitý a skalnatý terén. To už byla opravdu úzká pěšinka a zezadu nás povzbuzuje běžkyně Dagmar Březinová:

„Chlapi trochu běžíme, tohle je pomalé“ .





















Nic naplat tato pěšinka byla jen pro jednoho člověka, kdo chtěl předběhnout, musel se prodírat křovím a využít každé skulinky. Já jsem se snažil a hned při prvních příležitostech jsem

předbíhal. Na konci tohoto brutálního stoupání nás čekal s pohotovým prstem na spoušti fotoaparátu Lasky, který po operaci slepáku nemohl běžet. Na hřebeni tohoto kopce předbíhám mimo jiné i Rolanda, náskok jsem si udržel až do cíle. Ve 3 kole předbíhám na chvilku Hagyho, on mi to v kopci vrací.



















Po 4 kole sotva popadám dech, ale muskulatura svalů na nohou mě opět nezklamala. Představuji si, že jsem dobře
namazaný stroj a musím proto fungovat.
V kopci chvilkově přecházím do chůze, ale jak vidím nejsem sám. Doháním Tudyho a Hagyho. To mě bičuje dopředu, začíná sněžit. Na hřebeni se k nim přibližuji, při sběhu už jim funím na záda. Sotva vnímám v 5 kole Laskyho, který mě hodně povzbuzuje v tom nejhorším úseku /tímto mu moc děkuji/. Poslední výběh a začínám finišovat až do cíle, opět jsem Hagyho nedohnal. Dobíhám do cíle o 6 sekund déle než můj soupeř Hagy. Můj čas 29:36h. Opět jsem se zlepšil od minulého roku. Moc mě potěšilo, když mě pochválili i organizátoři tohoto běhu.



A ještě pár foteček na závěr: Tudy /skoro poslepu -zamlžené brýle to je něco/...>>>>

Foto v cíli s Rolandem...>>>



Další fotky naleznete zde: ZBP

Tímto moc děkuji Laskymu za fotky !!!!!!


Výsledky závodů najdete zde

úterý 4. prosince 2007

Čertovsky dobrý běh…

Další z mých zdolaných závodů z běhů ZBP mám za sebou. Vyždímal jsem ze sebe opravdu vše a docela jsem i sám sebe překvapil.

2.12.2007 jsem se účastnil běhu s příznačným názvem „ Čertovský běh na Úhošť“.

Na startu se nás sešlo opravdu hodně. Spousta mých známých rivalů, mezi nimi i Hagy.

Na startu čeká i kadaňský novinář a skvělý fotograf V. Vlasák. Který celou akci sledoval odborným okem fotografa. Až budou fotky a jestli se k nim dostanu, dám je sem později.

Před startem se z nebe usmálo slunce a krásně rozehřálo duši i tělo. S rivaly jsme nezapomněli prohodit pár popichujících poznámek, které nás nastartovali :-)

Trasa byla opravdu náročná.
Startujeme z kadaňského stupně směrem nahoru po asfaltové cestě, dále přeběhneme silnici a pouštíme se do hustého bahnitého kopce pořád rovně, klouže to a místy jsem po kotníky v bahně. Nicméně jsem silově v pohodě. Předbíhá mě nabušený fotbalista Hagy . Držím se chvilku Míry Šimána, ale za chvilku už nestíhám jeho tempu. Po vyběhnutí k bývalému muničáku se dostáváme po staré asfaltce zase na polní cestu. Místy to připomínalo tankodrom a opět se brodíme v bahně po kotníky, hrozně to klouže a mám problémy udržet balanc. Asi tak v polovině mého balancování mě předbíhá sportující podnikatel a hlavně nadřený cyklista v jedné osobě Pavel Hnízdil. Sotva se ho držím. A další kopec při doběhu k vysílači na Uhosti už mu nevidím ani záda. Asi tak 100 metrů přede mnou vidím Hagyho. Dávám si cíl „zničit krtka“. Trochu se mu přibližuji, on se však ohlíží a když mě vidí, zrychluje. Myslím na mou výhodu dlouhých nohou při sběhu a jsem odhodlán pustit to dolu naplno. Trochu se však obávám bahna a kamenů na prvním úseku sběhu, po značené červené turistické trase do Pokutic. Moje obavy se naplnily. Měl jsem co dělat, abych se udržel na nohou. Prvních 300m jsem prostě brzdil a sledoval kamenito bahnitý terén. Skoro jsem lyžoval i když to neumím :-). Na travnatých částech jsem to pouštěl naplno. To už jsem v Pokuticích a stále vidím Hagiho 100m přede mnou, za cedulí „konec obce“ uhýbáme doleva na pole. Natahuji krok a jako laň těžkého kalibru běžím nekonečnou asi 1km dlouhou strání až k asfaltce. Posledních 200m jsem zafinišoval. Vidím, že Hagyho už nemám šanci dostat.

Cílová fotografie mého vyčerpaného výrazu bude asi hustá. Mám slíbenou tuto fotku a později se s Vámi podělím….

V cíli se dozvídám, kdo je všechno za mnou a mám radost, že jsem předběhl Rolanda Perutha /Rolande promiň/, kterého jsem nikdy před tím nepředběhl. Jak málo stačí k radosti…..

Další běh bude "kamzíkovský". Dne 9.12.2007 - Horský kros na středním vrchu.

sobota 1. prosince 2007

Zimní běžecký seriál 2007 začal


Zimní období je většinou pro mnohé běžce koncem soutěžní sezony. Vzhledem k tomu, že u nás v Kadani se koná každý týden soutěžní běh, bylo by škoda toho nevyužít. Navzdory počasí a mému stavu po noční službě jsem se už zúčastnil 2x závodu. Jak jsem dopadl? Asi jste si již přečetli na www.beh.cz

Dne 11.11.2007 kdy byl první z běhů jsem se snažil přijet společně s Laskynátorem do Klášterce n/Ohří v stanovený čas 09:00h, ale bohužel jsem se nezúčastnil, protože byl start posunut na 12:10h. To už můj organismus nevydržel a po příjezdu domu jsem tzv. vytuhl. Laskynátor již také nejel podruhé do Klášterce.
Jak jsem ale četl, tak si to borci např. Koyamovic rodinka a Tudy náležitě užili.

Druhý závod 18.11.2007 v čase 10:30h již jsem startoval. Trasa měřila 5,600 km. Čekal nás jeden z opravdu náročných zážitků s dosti brutálním převýšením. Na startu se sešlo docela dost lidí. Na startu jsem viděl hvězdné běžce typu Míra Šimána, Laskynátor, Hagy, Jakub Král atd… :-)

Zima nám připravila listím a bahnem pokrytou trasu, místy bylo kluzké kamení, které bylo docela nebezpečné v prudkých zatáčkách.

Běžely se dva okruhy. Startovní rovinka a mírný seběh na zámkovou dlažbu sídliště Strážiště, mírný kopeček a pak dlouhý seběh kolem zahrádkářské kolonie. Asi tak na 1,5 kilometru počalo brutální asi 1km stoupání, které uhýbalo doprava na „ Svaťák“. Po tomto sebezapřením protkaném stoupání čekala srdce i dech uklidňující rovinka na barevném listí. Zde předbíhám Hagyho, který evidentně není ve své kůži po prodělané a nedoléčené angíně. Po chvíli se cesta začala rozdvojovat, fáborky neúnavně a neúprosně vedou funící běžce do nebezpečné zatáčky, kde se pod listím schovávají navlhlé čedičové skaliska. Za levotočivou zatáčkou po úzké cestičce zase neúprosné stoupání a za ním druhé !!! Před prvním stoupáním předbíhám velkého Laskynátora. Tepovka vylétá někam ke 200 úderům za minutu. Konečně seběh a jsem v cíli prvního kola. Ještě jednou jsem zdolal to samé a jsem v cíli. Nevedl jsem si špatně, zlepšil jsem svůj čas cca o 1,30 minuty od minulého roku. Po vyfunění klusáme plni adrenalinu domu.

Třetí závod 25.11.2007 v čase 10:30h. Čekala nás nově zařazená trasa po nedokončené cyklostezce, po které běhám velmi často. Trasa měřila 6,800 Km, nebyla tak náročná, byla velmi rychlá. Povrch byl převážně jemný štěrkovitý. Na cyklostezce mě předběhlo mnoho nadřenců, mezi nimi i Roland Peruth. Na konci cyklostezky nás vlevo polní cesta stoupáním zavedla do obce Suchý Důl. Zde jsme seběhli po silnici do obce Zásada a opět se napojili na cyklostezku. Na závěrečném stoupáčku mě předběhla dvojice vytrvalých nadřených běžců /Frlaus Michal, Březina Vlastimil/. Moje soutěživost mi však nedala a jelikož mám dlouhé nohy vyždímal jsem ze sebe co se dá a při seběhu jsem do toho dal opravdu vše. Do cíle dobíhám a šklebím se bolestí a vyčerpáním. Jestli mě někdo fotil, tak to bude ksicht roku :-) . V závodě mě předběhli mimo jiné i Hagy a samozřejmě nabušenec Tudy.

Tuhle trasu jsem si oblíbil a budu jí běhat častěji.

Další závod mě čeká opět v neděli 2.12.2007. Tentokrát to bude opravdu čertovský zážitek….